NAŠE BANDA

    Tihle místní zlobiči,
říkají si hasiči.
V čem je každý jednička,
poví vám tahle básnička.
Začneme hnedka od kraje.
    Míša ten je u stroje.
Je to člověk na svém místě,
počíná si velmi jistě!
Nedělám si žádný fóry,
je to machr přes motory.
    Pája je furt v pohodě,
je jak ryba ve vodě.
Když je vzadu u savic,
nechybí mu vůbec nic.
    A co Úža neposeda?
Rozhodit se ničím nedá,
jen co spojí savice,
běží tahat hadice.
    Evča umí občas řádit,
potřebuje potom zchladit!
A tak ve vší parádě,
skáče s košem do kádě.
    Mates běhá první ligu,
a to v klidu bez povyku.
A tak ještě u terče
stihne mrkat po Verče.
    Ať si kdo chce co chce říká,
Verunka ta dobře stříká!
A že je to hodná holka,
stane se z ní velitelka.
    Rozdělovač? Žádná láce,
tahat ho je těžká práce,
Lukáš to však dělá rád,
stal se z něho kamarád.
    Lucka naše náhradnice,
od koše až po hadice.
A tak ještě za chviličku,
skočí břevno na jedničku.
    Ivet běhá jako drak,
všem soupeřům vytře zrak.
Nezaváhá chviličku,
minimax má v malíčku.
    Že je Ruda těžká váha,
s minimaxem nezaváhá,
protože má síly dost,
dostal ho hned na starost.
    Rostík radši pomaličku,
proběhne si přes lavičku.
Než udělat nějakou botu,
raděj´vsadí na jistotu.
    Zuzka s Kubou stojí stranou,
ale stát tam nezůstanou,
na jaře je zapojíme,
snad mladší družstvo sestavíme.
    Tak to jsou ti naši lotři,
někdy vydá jeden za tři!
Přesto je to správná banda,
užije se s nimi sranda!
Tento jejich první rok,
občas smolný měl krok.
Snad se na ně štěstíčko,
usměje se maličko.